Výkvěty mozků oživené fantazií

¡Mira!

7. dubna 2017 v 11:25 | Artie
Představte si smutek, modrou barvu, šedé nebe.


Název: ¡Mira!


Otisk v duši

6. prosince 2016 v 17:51 | Artie
Bojuju s horečkou, bojuju se školou, bojuju sama se sebou.
Dnes.. dnes byl špatný den. Nespala jsem, nasadila jsem antibiotika a ve škole byla donucena napsat slohovku...
A jelikož se na nic lepšího nezmůžu, tak zde je... Text podepsaný všemy třiceti devíti teplotními stupni.


Symbol klidu

29. listopadu 2016 v 0:00 | Artie

Utkávám se s ním každodenně. Promiňte.


Monolog

21. srpna 2016 v 22:04 | Artie

Osm. Osm je písmen tvého jména. Osm je dní, které jsem tě neviděla. Osm je let, co střídám místa svého pobytu jako ponožky. Osm je zakleté číslo.

Kouzlo okamžiku

8. března 2016 v 20:20 | Artie
Představte si pokoj zalitý slunečním světlem pozdního letního odpoledne. Teplé oranžové světlo osvětluje střešním oknem celý pokoj, jen vitráž v jeho středu si hraje s barvami na knihovně. Podkrovní pokoj s dřevěným obložením, ze severního okna výhled do zahrady. A na posteli dvě dívky. V jednoduchém oblečení. Bílé tuniky, nebo flanelové košile, vytahané trička po starších sourozencích, cokoliv.


Název: Kouzlo okamžiku


Armáda naděje

21. ledna 2016 v 20:50 | Artie
Je zima a já mám letní sestřih. Je to jistá výhra, pokoření té temnoty mysli, která se plížila kolem.
Dnes jsem dočetla Obraz Doriana Graye, tak dlouho jsem na tenhle okamžik čekala a těšila se na něj.. A už vím, že jsem úplně mimo, budu muset začít znovu. Chci Wildea pochopit. Obdivuji ho.


Název: Armáda naděje


Hvězdné nebe

8. ledna 2016 v 18:37 | Artie
Článek, který mi vybojoval jedničku podtrženou v češtině. Článek, kterým jsem zase zjistila něco o sobě. Článek z listopadu, psán po koncertu v kongresovém centru, který se nám náramně povedl.
Článek o sportovních hvězdách.
(Možná mi tam někde přebývá čárka, zkontrolujte mě a upozorněte, prosím. Originál jsem nechala ve škole a mám to poslat emailem...)

Lidé chybí

29. prosince 2015 v 0:22 | Artie
Chyběli vám někdy nějací lidé? Tak, že jste nevěřili v opětovné shledání?
Co byste dělali, kdyby nastala tahle situace? (Prosím, napište odstavec do komentáře jeko pokračování příběhu..)


Název: Lidé chybí

Osamělý muž

19. prosince 2015 v 14:42 | Artie
Bylo mi důrazně doporučeno zase o sobě dát vědět.
Jsem v depresi, protože mi po čtyřech měsících skončilo období každovečerního televizního povyražení. Nevím, co budu teď dělat.
Je to krátké, je to jednoduché, je to inspirované předposledním dílem SGA.
Je to hold sérii SGA.

Název: Vyvrhel


Na hranicích

16. listopadu 2015 v 21:32 | Artie
Dnes jsem si byla vyřídit nový pas. Od září jsem nemohla mimo schengen, tak abych mohla. Nebo taky kdyby zavřeli hranice. Bůh ví, co by se teď mohlo stát.
Je mi smutno. Co se děje?
Zrušili náš zájezd do Paříže.
Mrzí mě to. Ale stejně bychom si ho neužili. Snad není všem dnům konec. Jen kolik věcí jsem kvůli tomu překládala... Uprostřed zájezdu by byl koncert Havelky & Melodymakers, poslední den bych si nechala další osmičky vrtat. Uvidíme, co vše se dá zvrátit.

"Po válce se tam kouknem."


Název: Na hranicích


 
 

Reklama


Rubriky