Přitažlivost

6. října 2016 v 19:55 | Artie |  Pozadí mysli
Bylo to v pohodě.

Bylo to v pořádku.

Držela jsem to na uzdě a nikdo neměl pochyby.
Včetně mě.

Stále se s tím nedokážu smířit, stále odmítám přestat doufat, stále závidím ostatním.

Koukám se mu do očí
a místo jeho
vidím někoho jiného.

Ubíjí to, bolí to a mám chuť jen křičet do prázdnoty vesmíru.

Asi nezbývá, než se vzdát, přijmout prohru.
Vysvětlit to lidem, kterým jsem to už jednou vysvětlovala a vysvětlit to i sama sobě.

Nesnáším se za to,
přichází to ve vlnách.
Tehdy to šlo, měla jsem i snad radost.

Proč né teď?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 neros-san | 7. října 2016 v 3:08 | Reagovat

Strašně moc jsem chtěl, aby tu přibývaly Tvé texty. Už to nechci.
Nejhorší je, jak je realita nestabilní.
Srdce ze zlata.
Myslíme, že chápeme a víme a přitom...
Jako dva květináče petunií.
Nebo vorvaňů?

K tomuto chybí hudba: https://www.poetryfoundation.org/poems-and-poets/poems/detail/49010

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama