Co zas...?

10. ledna 2016 v 19:18 | Artie |  Zcestné výžblepty mého unaveného želé
Mé tělo se rozhodlo, že mezi dneškem a poslední operací osmiček (18.12.2015) neuběhly ty tři týdny, kdy mi obličej stihl natéct na velikost křeččí tváře (hned druhý den), trošku odtéct (asi tak v úterý), znovu přidat na objemu (den před Štědrým dnem), mírně se popravit (na Štěpána), přestat bolet natolik, abych nemusela být nonstop nadopovaná prášky (28.) a vstřebat stehy (přesně před týdnem).
Tyhle tři týdny jako by nebyly. Dostáváme se znovu do bodu, kdy přestává působit anestezie a tvář se zvětšuje. Proč?
Nevím, co se děje. Vyléčilo se to. Konečně mi mizela i modřina, která mi bránila v normálním životě. A včera večer si všimnu, že je tam znovu. Večer nemůžu spát na levém boku, třeští mi hlava. Probudím se a jsem znovu jako malý buclatý Němec požírající šokolátu (viděli jste Karlíka a továrnu na čokoládu? ..ano).
Za dva týdny jdu znovu na operaci. Na poslední osmičku. Ta by mohla být bez komplikací, mohlo by to vyjít. Kdyby nebylo tady téhle malé závady.

Tenhle týden nebude žádná pohádka ani bez oteklé tváře a bolesti. Vypadá to, že mě přepadne menses. Mám strach z zítřejší první hodiny autoškoly. A i když je tenhle týden ve znamení téměř neznatelné školní docházky (jelikož jsou všichni učitelé na lyžácích a hodně toho odpadá), tak píšeme šest testů.

Prosím, ať to skončí...



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 neros-san | 11. ledna 2016 v 11:47 | Reagovat

Neotevřely se Ti znovu rány?
Doufám, že autoškola byla v pohodě a máš dobrýho instruktora.
Vaši učitelé jsou fakt mrklí s těma testama.
Tu další osmičku Ti snad neodloží a to marťírium (promiň. Slalám) už skončí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama