Zbytek ducha

25. srpna 2015 v 13:35 | Artie |  Zcestné výžblepty mého unaveného želé
Tóny kytary, drnkání melodie, smíšené pocity.
Vyměnila jsem si s ním pohled. Taky ti to přijde tak absurdní?
Přidává se druhá kytara, basový podkres, pohled ke stropu.
Poslouchala jsem, jak ostatní mluví, jak shrnují uplynulé dva týdny a snažila se vnímat obsah slov. Vnímala jsem jen podtext, tón hlasů. Žádný nebyl přátelský. Něco, nějaký rušivý element jim to nedovoloval. Chybělo málo a hlasy se začaly prát.
Nyní je už hudba nesnesitelná. Nejraději bych odešla, nesedí mi to tady. Asi mám na některé lidi a místa alergii.
Nakonec se vše uklidnilo. Seděla jsem v autě, jen s jedním člověkem. Pohlazení na duši. Mohla jsem si na chvíli oddechnout.
První tóny jiné hudby. Lidé přede mnou tančí, chtějí abych se přidala. Nakonec to vzdají. Koukám na ně a snažím se vnímat realitu a nespadnout do podivné otupělosti. Naštěstí toho tolik nevypili, někteří. Dá se s nimi mluvit.

Dostala jsem pusu. Dvě.
Nezdálo se mi to?
Byla jsem přiliš ospalá, promiň. Překvapil jsi mě.

Má introvertní duše dostala lekci. Dlouho nechci nikoho vidět. Někoho ano, ale ne teď.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 neros-san | 25. srpna 2015 v 21:00 | Reagovat

Zítra bude taky den.
Až přijde nový rok...

2 Shaymin | 16. října 2015 v 18:24 | Reagovat

Hihi. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama