Srpen 2015

Ze skříně

26. srpna 2015 v 13:31 | Artie |  Zcestné výžblepty mého unaveného želé
Včera jsem si řekla, že do toho šlápnu. Že přitvrdím.

A už mám další čárku.

Konečně se to dostalo mimo kruhy blogu a hvězdárny.
Ať žije zbabělost!

Zbytek ducha

25. srpna 2015 v 13:35 | Artie |  Zcestné výžblepty mého unaveného želé
Tóny kytary, drnkání melodie, smíšené pocity.
Vyměnila jsem si s ním pohled. Taky ti to přijde tak absurdní?
Přidává se druhá kytara, basový podkres, pohled ke stropu.
Poslouchala jsem, jak ostatní mluví, jak shrnují uplynulé dva týdny a snažila se vnímat obsah slov. Vnímala jsem jen podtext, tón hlasů. Žádný nebyl přátelský. Něco, nějaký rušivý element jim to nedovoloval. Chybělo málo a hlasy se začaly prát.
Nyní je už hudba nesnesitelná. Nejraději bych odešla, nesedí mi to tady. Asi mám na některé lidi a místa alergii.
Nakonec se vše uklidnilo. Seděla jsem v autě, jen s jedním člověkem. Pohlazení na duši. Mohla jsem si na chvíli oddechnout.
První tóny jiné hudby. Lidé přede mnou tančí, chtějí abych se přidala. Nakonec to vzdají. Koukám na ně a snažím se vnímat realitu a nespadnout do podivné otupělosti. Naštěstí toho tolik nevypili, někteří. Dá se s nimi mluvit.

Dostala jsem pusu. Dvě.
Nezdálo se mi to?
Byla jsem přiliš ospalá, promiň. Překvapil jsi mě.

Má introvertní duše dostala lekci. Dlouho nechci nikoho vidět. Někoho ano, ale ne teď.

Utopie

7. srpna 2015 v 0:28 | Artie |  Rýmovaná stopa mých myšlenek
"Mami? Můžu ti něco říct?"

.. what

6. srpna 2015 v 18:50 | Artie |  Zcestné výžblepty mého unaveného želé
  • Měla bych dělat mnoho jiných věcí.
  • Připravovat přednášku o astrobiologii.
  • Připravovat icebreakry na cestu na tábor.
  • Připravovat ostatní táborové hry.
  • Už si nabalit, jelikož zbývají jen dva dny.
  • Pořádně se vyspat.
A to nejlépe v ledničce. Protože zítra má být u nás 38 stupňů a po celý příštý týden to nemá být jiné. Pozorovat budeme v plavkách. Spát budeme na louce. Ráno nás snad konečně schladí rosa. Protože ani v potoce voda nebude. V Kačáku bude žabinec. A v lese bude už taky horko.
  • Už mi ani nejde psát na klávesnici, jak je notebook pod mýma rukama rozžhavený.
  • Poslouchám soundtrack s Harryho Pottera (Fénixova řádu, protože ten je nejlepší) a přemýšlím, co vám povědět.
Asi vám shrnu, co mám na HP ráda. 1. díl je krásně optimistický a naivní. Druhý ráda nemám. Třetí zbožňuji (protože Sirius a Remus). Pátý má nejlepší soundrtrack a byla to nejpoutavější kniha. Nebo to mě tak bavila čtverka? Je to dávno.. A ostatní ráda nemám. Protože všichni postupně poumírají.
  • Měla bych taky přestat požírat tu čokoládu, protože pak mi kůže dělá nepěkné věci. Ale když si řeknu, že ji zachraňuju před roztopením, jde to.
Když je léto a potřebujete rozpustit čokoládu na vaření či cokoliv, dejte ji na okno a nepřidělávejte si horko v kuchyni. Rada nad zlato, věřte mi.
  • Mám ostříhané vlasy. Asi 24 hodin. A absolutně to zbožňuju. A dokonce to nevypadá blbě ve slamáku.
Pořídila jsem si nový slamák. Na Pustevnách za stovku. Píšou, že je plastový a z Číny. Houby. Slamák je slamněný. Ale tomu druhému bych věrila.
  • Jo, měla bych něco dělat. (Promiňte, jsem zcela mimo z toho horka.)