Armáda Mrtvého

15. února 2015 v 20:21 | Artie |  Výkvěty mozků oživené fantazií
Snad inspirováno.
WoW: Wrath of the Lich King.
Zvukem vojáků Opony - J. Kulhánek: Divocí a zlí.
A také postapokalyptickou hudbou filmových soundtracků.


Název: Armáda Mrtvého


Den.
Noc.
Den.
Pozdní ráno.
Slunce se blíží k vrcholu své pouti, ale nikdo jej nevidí. Je skryto za hustou vrstvou mraků. Lze jen matně tušit, že se tam skrývá. Nikdo jej nevidí, protože nechce být viděno. Nechce se nechat sledovat takovými zástupy šedých vojáků.
Pravidelné dunění tisíců okovaných nohou a kopyt, temné kápě ukrývají ještě temnější stíny. Hnědá tráva byla zadusána do hnědé hlíny. Vše barevné bylo vytlačeno šedostí.
Zástupy pokračují v pouti.
Řady neřídnou, nechávají za sebou šedou poušť.
Noc.
Měsíc svítí úplňkem. Osvětluje první rány v šedých rotách. Sem tam kápě chybí. Někde celá skupina temných bojovníků zmizela. Těla bez hlav se opožďují, ztrácejí směr. Nepatří do zástupu, brzdí formaci. Potká je stejný osud, jako hnědou trávu. Hnědá hlína v nocí černá. Černají také šedé tváře. Jen zbraní se lesknou krví.
Poledne.
Slunce našlo odvahu. Podívalo se.
Večer.
Měsíc a Slunce. Pospolu na obloze. Každý na jiné straně. Ustaraně se dívají na poušť, která tam ještě před pár hodinami nebyla.
Bojovníci oddaně plná úkol, o kterém nemají ani zdání. Zdají se jim svítivě modré sny. Svítí jim z očí. Svítí jim z úst, i když žádná nemají. Nemohou křičet.
Temná noc.
Měsíc opustil strategickou pozici.
Strategickou pozici v údolí zaujala armáda. Zastavila se. Čekala. Modrá sálala z očí. Svítila z mečů. Ochlazovala okolní vzduch. Stíny kápí pozorně sledovaly vrchol hory.
Ozval se zvuk, zvuk ještě horší, než pravidelné dunění země. Byl to zvuk kovu. Kov na kov.
Celé pluky, jako jeden muž, poklekly na pravé koleno, meč zabodly do země a s výkřiky slávy hleděly na jedno místo. Po ohlušujícím rachotu se rozhlehlo údolím ticho.
Na kopec vystoupal starý muž. Starý rytíř. Starý král. Pozvedl ruku a v modravém svitu svých očí pozdravil armádu. Armádu království. Svou armádu.
Pozvedl ledově modrý meč, rozhrnul temně řerný plášť a usedl na trůn z ledu, který sám nechal vyrůst.
Ráno.
Měsíc dohonil na obloze Slunce.
Po armádě a Mrtvém králi ani stopa.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama