Úsměv!

13. ledna 2015 v 18:18 | A |  Rýmovaná stopa mých myšlenek
Děsí vás člověk jdoucí po ulici, který se usmívá? Připadá vám, že ví víc?
Je to pravda. Ví víc. Ví, že život je krásný.

Slunce svítí, ptáci i přes znalost kalendáře jarně pějí.
Den si hledá využití, vítr vane mrazivěji.

Usmívá se. Ne na konkrétního člověka. I když mnohdy naváže oční kontakt. Usmívá se na svět.
Směje se. Směje se do větru, cítí se volně, jako pták.

Doopravdy. Jen lidé, kteří za sebou alespoň na chvíli nechají starosti běžného života, jsou schopni se smát světu do očí.
Vysmát se mu.
"Hej, živote! Na nás jsi krátký! Nás svými malichernými problémy těžko zmůžeš. Úsměv je to, co tě oslabuje, že? Proto se na tebe usmívám. Na všechny lidi kolem, aby si uvědomili, že nemusí zůstávat pod tvou vládou."
"Hej, živote! Je mi to jedno. Teď si nevšímám myšlenky na zkaženou zkoušku. Však teď to nezměním, to jsem se měl učit dřív. Je mi skvěle! Najdu si něco, za co mi stojí žít."
"Hej, živote! Sviňo jedna malá. Já na porážku nepůjdu. Na jatka žití mě nedostaneš. Usměju se. Přežiju zlé chvíle. Protože se budu těšit z těch krásných. Mě nedostaneš."

Na stromě kos pěje.
Zima ke konci spěje.
Jen to Slunce, kde je?

Slunce v duši. Tak se to říká, ne?
Ano, Slunce je správně ve vesmíru. To právě já bych to měla vědět nejlíp. Hvězda Sol.
Slunce ve vesmíru. Slunce v duši. Slunce rozdávané úsměvem.

Tančit pod kupolí dobré nálady!
Tančit, neumět kroky.
Tančit - bez jakékoliv náhrady.
Tančit na všechny sloky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama