Znechucení

8. listopadu 2014 v 15:25 | Artie |  Rýmovaná stopa mých myšlenek
Snad omluvíte. Je mi zle, nechci žít v tomhle světě. Tak promiňte.
Jsem znechucena. Přesně to jsem. Jiné slovo by ne najít nedalo. Je mi zle.

Název: Znechucení



Znechucena.
Znechucena sama sebou,
znechucena společností.

Svět,
kde lidé si hledí přístroje
více, než lidí.

Knihu odhodí,
když jim byla nabídnuta
k nahlédnutí.

Znechucení ve tváři barvy octu.
Čitelnější,
než jiný pocit.

Kniha na zemi,
přístroj v dlani,
opovržení na tváři.

Štastní lidé,
co mají vždy pravdu.
I když pravda to není.

Nohy dříve pod stolem,
než někdo jiný
stačí odejít.

Zvýšený hlas.
A jako nakopnutý pes
jsem nucena odejít.

Lidé s přístroji v ruce
jsou výš, než
lidé s knihou v srdci.

Znechucení nad sebou samým.
Nedostavuje se.
Okolí nevnímáš.

Nesnáším ten svět,
ve kterém žiji.
Je to svět sobců.

Sobců
s pravdou před očima
a urážkami na jazyku.

Svět zatracenců,
kteří snad z oparu vlastního světa
někdy vyjdou.

To by byl
nový začátek
nové doby.

Kdyby si lidé,
s přístroji na rukou,
začali vážit světa.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Iris V. | E-mail | Web | 8. listopadu 2014 v 22:28 | Reagovat

Sdílím tvé znechucení. Krásně jsi popsala dnešní (v něčem) hnusnou dobu.

2 neros-san | 12. listopadu 2014 v 1:25 | Reagovat

óóóóóóóóó

Kdos bez viny
hoď kamenem
řekl hipík a někdo ho trefil
přímo pod temenem.

3 Arthur | E-mail | Web | 12. listopadu 2014 v 15:05 | Reagovat

[1]: Byla to reakce na dění ten den doma. Fakt je, že jsem psala ve vzteku. A znechucena. ;) Ano, dá se to vztáhnout i na dnešní dobu.
Děkuju. :)

[2]: Neke.

Kdos vinný,
nehaž kamenem.
Pykej za své činy.
A bolest zažeň brufenem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama