...Your shadow follows me all day...

19. dubna 2014 v 21:06 | Arthur |  Múzické muzicírování uvnitř kokosu
Sedím zde, snažím se do papíru vepsat všechny své pocity a city k jednomu člověku. Přemýšlím, zda si některé věci i po těch letech pamatuji správně. A zda jsem je jen kvůli zákeřné angíně zmeškala, Velikonoce mi to překazily, stejně jako to, že jsem důležitou věc nechala doma. Na jeho popud poslouchám nádhernou hudbu z nádherného filmu a brečím znovu. Možná si to vše tak beru k srdci jen díky horečce a nemožnosti polykání, kňučení psa zoufale si olizujícího tlapku pobodanou od včely, a tomu, že jsem v celé téhle chatě sama, jen s praskajícím ohněm v krbu.
A tak si tak říkám, že bych možná mohla přestat psát tolik dlouhé věty, když se v nich potom tolik ztrácím.
Nechci být taková, jaká jsem. Chci být taková, jaká jsem byla po shlédnutí toho filmu. Když se budu chovat jinak, připoměň mi ho.

I'm lying on the moon
My dear, I'll be there soon
It's a quiet and starry place
Time's we're swallowed up
In space we're here a million miles away
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 neros-san | 20. dubna 2014 v 0:57 | Reagovat

Začínal jsem se bát...
Tak dlouhé ticho...

I hope you'll be better soon...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama