16.03.14

16. března 2014 v 19:47 | Arthur |  Názorně názorné názory
Jsou dny, kdy se k zapnutí počítače vůbec nedostanu.
Pondělí, úterý, čtvrtek, pátek.

Jsou dny, kdy na jeho zapínání nemám ani pomyšlení.
Středa, sobota, neděle.

Ale někdy ty školní věci dělat musím.
Středa.
Neděle.
Pozdě večer.

A potom je zde otázka..
Jakto, že jsem na tom všem byla tolik závislá?


Netuším, proč zde sedím teď. Když se toho musím učit tolik. A když mám tak ukrutný hlad.
Mohla bych se vymlouvat na školu.
Ale to není pravda. Věci do školy na počítači většinou nedělám, protože to není nutné. Vše, co mi teď výstražně bliká v mozku zahrnuje práci s ostrouhanou tužkou a papírovým blokem.

Proč zde sedím?

V noci jsem si vymyslela boží rétorické mluvení. Hm. Ale stejně se mi jej nechce sepisovat. Stejně jako tu báseň, těch pár veršů, co se mi mozkem potulují nazdařbůh. Protože to zahrnuje sáhnout po tužce, která mi leží vedle ruky, a začít psát na papír, který leží pod onou rukou. Přestat zírat do těch světýlek.
Biologie se mi zde válí podtrhaná, ale nenaučená. Dějepis je pod ní. Ten se ale k barevné tužce ještě nedostal. Latina je někde za skříní. Matematika pod židlí. Chemie na ně smutně kouká z tašky.
Pod notebookem mám založený značně děsivý autoportrét. Zda se tomu tak dá říkat. Radši jsem ho dala pod neprůhlednou věc, aby mě nestrašil.

Necháte mě odejít?

Tak strašně se chci zvednout, zahodit počítač a na stole si rozložit učení. Učit se, učit, až neumřu. Stejnou měrou mě ale láká otevřít Pratcheta, seskládat klarinet a zahrát na něj Romanzi, jít stavět sněhuláka - i kdyby jen z bláta.

Zase dělám jiné věci, než chci.
Hraji si se psem, hledám vzory pro náramky, jím buchtu, hodnitím filmy na csfd, pletu páté přes deváté.

Nevím, zda jsem se změnila já, nebo můj svět. Jestli je to jen nedostatkem času, nebo se na něj vymlouvám, abych počítač zapínat nemusela. Kdybych totiž doopravdy chtěla, tak ho zapnu. Ale proč, když mám i mobil.
Zamotala jsem se do svých myšlenek. Jako vždy, když chci něco napsat na Brontosauří stránku. Musím si nechat dojít myšlenky na jejich pravá místa. Pak vás zavalím dalším problémem, který potřebuju rozseknout.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama