Leden 2014

Spokojená ukecaná

28. ledna 2014 v 21:10 | Arthur |  Zcestné výžblepty mého unaveného želé
lifeinthefandom:because everyone needs benedict’s rainbow eyes on their blog


Tenhle blog je vážně velmi začarované místo. Na jednu ze stran jsem ráda, že když nic nepíšu, tak si lidé veřejně nestěžují a nenutí mne psát dál. Líbí se mi, že v době neaktivity klesne návštěvnost na minimum - což je omezení na jednoho-dva zbloudilé návštěvníky přes nějaký odkaz. Je to prostě nádhera. Vědomí, že lidé jsou i zde, jen když jim máte co říct. Nenutí vás mluvit a vyjadřovat se, když nemáte náladu a čas na komunikaci.

Víte. Poslední dobou si místo jakékoliv popové, rockové, metalové, jakékolijiné muziky pouštím mé oblíbené internetové rádio. Navolím si filmové melodie a poslouchám. Když mám náladu, tak u toho píšu. Nebo jen hraju hry. Učím se, pracuju na prazentacích do školy nebo zabíjím nemrtváky ve WoW. Tak, jak jsem to dělala rok zpátky.
Dříve jsem poznala film podle soundtracku. Už v tom začínám být znovu dobrá. Posledních dobou zvýšili počet skladeb z Pirátů z Karibiku. Nikdy jich tolik nebylo. Třeba teď hraje 'End Credits' a o písničku zpět to byl 'Guilty Of Being Innoccent Of Being Jack Sparrow'.

To ale nic nemění na tom, že jsem za poslední dva týdny konečně spokojená, i když pořádně unavená. Dnes ráno jsem před chemií potkala Shaymin. Ta mi dodala energie jak nikdo. Ale asi o tom ani neví. Jsem spokojená i přes to, že zítra píšem jakési cosi z angličtiny - něco jako povídku, až na to, že máme jen úvod. Co jako my s tím?! Jsem spokojená i přes to, že těsně před vysvědčením píšeme z matiky. Jsem spokojená hlavně proto, že nám zítra *klep**klep**klep* odpadá dějepis a písemka z antického Řecka se přesouvá až na pondělí.*klep**klep**klep*

Tím pádem si víkend užiju. V pátek musím tu partu z hvězdárny vytáhnout do čajky. Nenápadně udělat předoslavu narozenin. Ta prý bude pokračovat další týden u kamarádky, která bude mít narozeniny ten týden. Ale ta oslava bude jen a jen její. Já se jen tam jen přijdu najíst.
Snad mi dojde dárek, na který se nehorázně těším. Už tři roky ho mám vyhlídnutý, jen to dopadlo až teď.

Tak fakt. Bude to víkend splněných přání (což je mimochodem skvělé téma pro to dlouho odkládané neveršované veršování). Přejte si něco. Asi ale nejspíš něco literárního. A já vám to splním.

Mimo jiné. Mám na rozdání tři knihy. Jsou do druhé díly povětšinou oblíbené četby. Jedná se o Nespoutanou, Rezistenci a Smrt Horových služebníků. Kdo chce, tak tomu dodám. Vámi vybraným způsobem. Ráda se jich zbavím.



Ko(s)mická cenzura: 3

18. ledna 2014 v 20:17 | Arthur |  Ko(s)mická cenzura
Chtěla jsem to napsat delší, jistě. Ale už i tak jsem se přiblížila k délce, pro změnu, Merkurova dne. Jemu to taky vychází, že se probudí z apatie jednou za čas. Já vám to tady taky píšu jen občas.


Název: Ko(s)mická cenzura [Uran taky nemá času nazbyt.]

Část: 3/?



Jedno z posledních přání

18. ledna 2014 v 14:55 | Arthur |  Zcestné výžblepty mého unaveného želé
Už jsem se postarala o všechny blogy, o které bych se starat měla a mířím sem.
Na 'Téma týdne' jsem do rozepsaného článku nominovala několik povedených úvah, povídek a postřehů, abychom se s nimi mohli v pondělí podělit.
Na Be-writer. jsem zase přidala nějakou povídku.
Teď by to chtělo ještě napsat něco na svůj milovaný domovský blog, kam jsem se dlouho nedostala.

A chtělo by to nejlépe povídku. Nebo něco smysluplného. Ne jen fňukání nad životem.

A to mne přivádí k dalšímu bodu.

Nic tady nějakou dobu nepřibude. Jelikož musím do zítřka odeslat učiteli spol. věd odeslat Individuální psychologickou charakteristiku. Jelikož mám přesně 1,52 průměr známek v dějepise a jsem nucena se nechat v pondělí vyzkoušet. Jelikož mi jde o známku i ve fyzice, kde se pohybuju na hranici 1-2 s 85,71% a v úterý píšeme z příkladů na tuhé těleso. Jelikož v úterý nebo ve středu (podle toho, kdy tam půjdu) píšeme latinskou esej. Jelikož mi chybí 2 procenta do jedničky z biologie a nevím, jak jsem napsala tu písemku. Jelikož doopravdy neumím těch 70 nebo kolik kytek, které musím poznat. A jelikož si nejsem jistá, zda si mám zachraňovat reputaci v matematice, i když mi to na krásnou známku takhle stačí.

Víte co, lidi? Najděte mi nějako písničku, kterou mi zpravíte pokoušené nervy. To se potom zmůžu i na ten volnoveršový výplod pro Nerose.

Ahahhh...

5. ledna 2014 v 19:00 | Arthur |  Zcestné výžblepty mého unaveného želé
Dejte mi jeden důvod, proč neseknout s psaním.
Proč neseknout s tímhle vším?
Teď mi to přijde jako nesmyslná přetvářka. (Ano, jindy by mi přišlo jako nesmyslná přetvářka mé nynější chování.)

Doopravdy.

Asi jsem se právě zavřela do světa folmů, seriálů a knih. Nehodlám vylézt. Ale škola očividně nepočká.

Nechci pokračovat s latinou. Nechci dělat medicínu. Chci jen něco s chemií a biologií. Ale bez latiny.

Chci žít - tohle ale není život.

Možná by tihle dva mohli vyprávět..


Lidé milí. Pomozte.

Šťastný nový!

2. ledna 2014 v 20:34 | Arthur |  Zcestné výžblepty mého unaveného želé
Hlasitě haleká po domě a přiťukává vám koulí pomela!

Jo, jasně. Je druhého. Ale mě to došlo až teď - to možná těmi ustřiženými vlasy. (Česky mi to dnes nejde, takže milióny překlepů a gramatických chyb očekávejte, prosím.)

Tak tedy šťastný nový rok, vám všem.