Dva, nula, atakdál.

23. prosince 2013 v 13:55 | Arthur |  Zcestné výžblepty mého unaveného želé
Všichni se ohlíží za rokem dva tisíce třináct. Měla bych se také ohlížet?
Vím, že jsem mnoho věcí zvorala. Ale ještě z více věcí mám dobrý pocit. Takže..

Takže nezbývá než vykřičet do světa: "Tenhle rok byl nejbohatší v mém životě! Ten nejlepší!"

Změnila jsem se. Asi jsem si mnoho věcí uvědomila. Zbavila se mnoha zlozvyků, jiné si ale přivlastnila. To jsou většinou závislosti na lidech.

Utřídila jsem si myšlenky a poznala city, které k některým cítím.

Nebylo správné do roku 2013 jít s tím, že se nechci onoho chlapce trápit. A že s ním vlastně nechci být, protože jsou jiné lepší.
Možná, že bylo dobře zažít ten vztah na 400 kilometrů a zjistit, že by mi vůbec nevadilo žít ve vztahu tří lidí.

Je to vše smutné.
A smutnější v tom, že to nemůžu zkonkretizovat.

Omlouvám se, je mi smutno. Až pozítří nebude, nebo až mi spadne kámen ze srdce, tak vám něco optimistického napíšu.
Jdu konečně otevřít Word. Co chcete první? Napište si. Jdu nadělovat dárečky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 neros-san | 26. prosince 2013 v 2:39 | Reagovat

Tak!
Chci, abys nám nadělila báseň.
A neboj se volného verše.
Většinou se on bojí víc.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama