Liebster Blog Award I. + II. + III. + IV.

18. října 2013 v 16:32 | Arthur |  Názorně názorné názory
Nevím, o čem to je. Ale.. Jo.
Po příchodu z tanečních jsem se dostala na internet. A co na mě nečeká na našem milovaném fejsbůčku? Zpráva od Yimy. Že mě nominovala na jakousi Liebster Blog Award. A odkaz k ní na blog. Toho jsem si nejprv nevšimla, i když mě potom praštil do očí jako rozsypané Lego uprostřed pokojíčku. Zůstala jsem na to velmi udiveně hledět. Nominovaná a já? Nedalo mi to, a koukla jsem se tedy k Yim na blog.
Takže, cituji: "Mám odpovědět na deset otázek, které mi položila Nits, a potom s deseti otázkami nominovat dalších pět blogerů a oznámit jim to." Teda s tou změnou, že mi ty otázky položila Podyim.

ÁÁ!! Stala se (ne)milá věc! Při zpracovávání odpovědí na otázky od Yimy mi došla dalěí zpráva.. Od Chriss, že mě nominovala také. To v konečném výsledku znamená odpovědi na dvacet otázek, deset otázek vymyšlených mnou a dalších pět nominovaných.

Stala se další nemilá věc. Kacalan mě i přes mé upozornění nominovala. Takže potřetí.

Jestli mě někdo nominuje popáté, tak se zabiju. I přes otázku 'Být či nebýt?' Jamie?

Jdeme na to?




Deset otázek pro pět nominovaných:
Ti nominovaní:
Oněch deset otázek:
1. Trpíš nějakou fóbií?
2. Jak jsi přišla/přišel k nejoblíbenějšímu plyšáku?
3. Co podle tebe znamená 'milovat'?
4. V co věříš?
5. Jaké jídlo nejraději vaříš?
6. Máš nebo měl/a jsi imaginární přátele?
7. Ke kterému zvířeti by ses přirovnal/a?
8. Věříš v život mimo Zemi?
9. Jaká je tvá nejčastější odpověď na otázku: "Máš hlad?"
10. Co o tobě prozradí tvé písmo?



Yima:

1) Chtěla bys žít i v budoucnu v České republice? Proč ano, proč ne?
Těžká otázka. Má první odpověď byla ano.
Ano, chtěla bych tady bydlet, a to nejen proto, že je to moje rodná země a milované místo. Potom jsem se ale zamyslela. Bydlet v České republice? Po tom, co se to tak hroutí? Nevím, jak tady bude v době, kdy se budu rozhodovat o svém životě razantněji, než doposud.
Chtěla i nechtěla.
Nebudu omílat takové ty kecy o přírodě a kulturních památkách.. I když jsou do jisté míry pravdivé. Ale mě Čechy spíš štvou, než že bych je měla ráda. Přírodně nádhera, ale lidi jsou jiní. Má krev je zde na Valašsku a je to asi znát.

2) Jak jsi spokojená sama se sebou?
Ptát se na tohle v období podzimu a podzimních depek.. To není dobrý nápad.
Jsem spokojená?.. Ano, jsem.
Jsem ráda za svá rozhodnutí, i když některá mi komplikují život. Ale do budoucna jim věřím.
Jsem spokojená se svým stylem života. Je zde sice prostor pro zlepšení. To ano. Ale já jsem já. A měnit se budu. Někdy udělám krok vzad, ale já si věřím. A to je podle mě důležité.

3) Jaká byla největší chyba, kterou jsi v životě udělala?
Největší chyba..
To, že jsem se narodila.
Zasvěcení ví. Ti ostatní možná časem pochopí.
Ale jsem za to i ráda. Žiju za dva.
(Chybami se člověk učí, nebo ne?) ..Touhle asi ale ne.

4) Jaký máš vztah k sociálním sítím? Co si o nich myslíš?
Nechci Facebook. Ne.
Ale jsem tam. Bohužel. V dnešním světě to jinak nejde. Už tak se pohybuju na okraji všeho dění. Tak abych stíhala vše, co se děje alespoň v okruhu přátel a školy, tak ho mám. Nejsem za to ráda, ale.. Vyvrhel společnosti? I tak se to dá nazvat.
To, že nechci Facebook ale neznamená, že nechci Tumblr.
Hehe.

5) Kdybys mohla umět jedno kouzlo z Harryho Pottera, jaké by to bylo?
Přemýšlím. Lumos, Expecto patronum, nebo snad …
Vše by bylo fajn.
Ale Expecto patronum má něco do sebe. Očekávám ochránce. Jak se ta latina jednou vyplatí..
Možná by byl mým múzou a utěšitelem. Ochránce, Patron. Zní to báječně. Beru všema jednadvaceti!

6) Jaké je tvé oblíbené místo?
Děkuju za tohle. Je to vlastně první rozmyšlení si rétoriky na příští čtvrtek..
Kdybych prozradila mé nejoblíbenější místo, tak se mi většina lidí vysměje. Ale vám ho prozradím. Nejoblíbenějším místem je hřbitov. Tam jsem schopna mluvit 'sama k sobě.'
Ale lidem o hřbitovech nevyprávím. Řeknu jim:
'Oblíbené místo? Jakékoli, které má nějakou vzpomínku na mé přátele. Hlavně ty z hvězdárny.
Je to sama hvězdárna, les na Lesní čtvrti, táborová základna na Vlčkové, Dobrá čajovna, zahrada před naším domem a vlastně i ten ústav, kam denně chodím. Ti lidi jsou prostě nejlepší. Ať jsou ze Zlína a okolí, Brna, Ostravy i Prahy. Ale hlavně ti Zlíňáci, Kudlováci a jeden Brontosaurus z Kuřimy.
Je mi jedno, kde se potkáme, ale to místo se rázem stane oblíbeným.'

7) Kdybys mohla znovu prožít jakýchkoli 10 minut života, co by sis vybrala?
Když jsem byla naposledy doopravdy šťastná. Rozhodně by se to týkalo zmíněného Brontosaura a Shaymin. Stoprocentně.

8) Jaké bylo tvé vysněné povolání, když jsi byla ve školce, a jaké je teď?
Popelář!
Ale nevím, jestli to byla školka, nebo ještě jesle. Pamatuju si, jak jsem si trénovala točení popelnic s válcovýma podnožkama u babičky, a bratr mi ukazoval, že to umí nejlíp. Pamatuju si, jak jsem popeláře sledovala ze zahrady, nebo někdy, když jeli později, tak potají z pokojíčku, když jsem měla spát.
Potom mě chytla pekařka.
A drží mě vlastně do teď. Pekařka, nebo něco takového. Škola: technologie potravin.
A odtud vzniklo další vyvolené povolání. Teda, nevím, co za povolání, ale obor chemie, biochemie. Asi farmacie..
Ale teď přemýšlím nad dalšíma: učitelka, ruchařka, řidička MHD nebo profesionální letkyně horkovzdušným balónem. (Vše myslím vážně!)

9) Jakou nejstrašidelnější věc si vůbec dokážeš představit?
Strašidla? Nevěřím. Nevěřím ve strašidelná strašidla. Ve strašidla ale ano.
Nejděsivější si představit dokážu, ale nejstrašidelnější?
To znamená něco, hmotná nebo taková nějaká věc, co vyvolává strach.. Nevím. Asi si to představit nedokážu. Asi mě utužuje Kulhánek.

10) Chtěla bys někdy vydat knihu?
Odpovím protiotázkou: Kdo by nechtěl?
Samozřejmě, že bych chtěla. Ale moje priorita to není. Mou prioritou je vyřešit své vnitřní problémy, srovnat se se světem takovým, jaký je.
Ale proč se na to nepřipravit nějak předem? Cvik je důležitý. Proto píšu a tvořím. Snad se jednou zlepším, abych mohla vydat knížku. Ale nevím. Nemám tolik času, takže to v dohledné době nevidím.
Ale chci.



Chriss:

1. Jak zní tvé motto, kterým se řídíš?
Mé motto zní: "Nevím."
Řídím se jím. Nevím proč.
Možná také z jisté setrvačnosti. Vystihuje mě docela přesně. I ve stavech mé náladovosti, kdy se nedokážu rozhodnout pro nic.

2. Kterému koníčku se věnuješ ve svém životě ze všeho nejvíc?
Koníčků mám mnoho. Mnoho přemnoho. Ale několik z nich by se daly shrnout pod pojem hudba. Jak poslouchání hudby, její vytváření díky hudebním nástrojům a ztvárnění pocitů z ní pomocí tance.

3. Jaký máš názor na homosexuály a bisexuály?
Mám spolužáka, který se při jakékoli zmínce o takovýchto menšinách ošije a nahodí pohoršený pohled.
Já sama nemám ráda tohle rozlišování. "Buď jsi hetero, homo, a nebo bi. Protože když lidi nejsou v šuplících, tak nefunguje svět." Já se nechci řadit ani k jedné skupině. Možná, že mám blízko k heterosexuálům a bisexuálům. Ale nechci být jedním z nich. Ke každé skupině se lidé chovají jinak. A to já nechci.
Já na orientaci nehledím. Zajímá mě povaha. Vždy.

4. Přežila bys ve světě bez lásky?
Ne.
Možná, kdyby to byl svět, kde by nemiloval někdo mě, tak ano. Ale já někoho mít ráda potřebuju. A když je svět bez lásky, znamená, že tam ta láska není vůbec. Ani špetka. A to já bych nevydržela.
Ale nejspíš bych musela.

5. Nějací tví oblíbení blogeři?
Když se řekne bloger, tak se mi vybaví pár jmen. Neros, Shaymin, Yima, Kacalan, Jamie, Arvari a Chriss. Přesně takhle, v tomhle pořadí. Jen ve čtvrtky je Arvari na místě prvním. Někteří píší o životě, jiní do toho míchají povídky. A někteří na blog kouknou jen někdy. Ale já je za blogery považuju.

6. Preferuješ v povídkách česká jména nebo anglická, španělská,...?
Mám ráda češtinu.
Ale když já píšu povídky, tak jména nepoužívám vůbec. Téměř vždy je to opis vlastností postavy, nebo přezdívka. Ale jména to nejsou.
Ale když už, tak použiju jméno státu, kde se příběh odehrává. Tak to mám v jedné povídce. Krásná irská jména s nádherným významem.

7. Jak dlouho píšeš?
To, co si uvědomuju, že píšu dobrovolně, tak od února. 2013. Vím..
Ale baví mě to. A myslím si, že za tu dobu, co mám tenhle blog, jsem se hodně změnila. A to nejen díky psaní.
I když i to na tom má nějaký podíl.

8. Kdybys měla možnost změnit jednu věc v životě, jaká by to byla? A proč?
Takovéto otázky přímo nesnáším. Je mi z nich smutno.
Změnila bych svůj dřívější přístup k některým lidem. Spletla jsem se v nich. Moc.

9. Popiš samu sebe za pomocí pěti vět.
Zmatená Venušanka schovávající se na planetě Zemi před zlými nájezdníky. Zde si našla několik přátel a věrohodně se maskuje za mladou povídkářku a básnířku. Učí se několik jazyků, aby v budoucnu mohla varovat lidstvo. A nic z toho vám nechtěla prozradit. Donutili jste ji k tomu podlou lstí!!

10. Věříš v nadpřirozeno?
Co je nadpřirozeno? Když v to věřím, tak to nadpřirozeno snad není. Ale když ne, tak nevím, co to je, ne?
Ah. Po předchozí otázce tuhle nechápu.
Jestli myslíte duchy, tak proč ne? Existují, neexistují? To my nevíme. Ale já věřím, že ano.
A stejně tak upíry, mimozemšťany a Sněžné muže.



Kacalan:

1. Jaký je tvůj největší celoživotní sen?
Teď mám období Přemýšlení. V téhle době se snažím jen vyrovnat sama se sebou. Nevím, co bude dál, jen tam chci dojít jako lepší člověk. Poučit se z chyb, na které nejdřív musím přijít. Naučit se přemýšlet více s nadhledem a neodsoudit ty, které neznám. Možná, že tohle je můj celoživotní sen. Stát se lepší. Ale žiji příliš krátký život na to, abych znala svůj celoživotní sen.

2. Radši mít u sebe fajn člověka nebo věrného psa?
Fajn člověk je fajn. Ale záleží na tom, jestli je fajn, nebo fajn. V tom je rozdíl. Fajn lidé mohou být skvělí, kamarádští. Ale také mohou být vypočítaví.
Psi člověka mohou povzbudit. To ano. Ale taky jsou náladoví..
Možná, že bych byla radši sama. Ale když si mám vybrat, tak si zvolím psa. Ten alespoň hřeje a nevadí mu dlouhé procházky.

3. Jaký je tvůj oblíbený žánr hudby?
Rock. Jak se tak dívám na kapely, které poslouchám, tak každá je z nějakého odvětví rocku. Folk rock, indie rock, alternative rock, rock. Rock a znovu rock. Nedám na něj dopustit.
Psát ale dokážu jen u vážné hudby a soundtracků. Mají tu správnou atmosféru.

4. Co za knihy čteš?
Sci-fi a fantazy. A taky hodně záleží na autorovi. Musí to být knihy napínavé (což Kulhánek splňuje), knihy poučné a přemýšlivé (tuhle podmínku splňuje i Marlo Morganová), rozvíjející fantazii (Anne McCaffrey) a nápaditá (tohle splňují všichni povídkáři). Jinak bych asi nečetla.

5. Teď vymysli kompozici nějaké fotky s kamarádem. Jak by vypadala?
Kdyby byl k dispozici kamarád, se kterým bych fotku chtěla, tak bych to asi nevymýšlela sama. Mám mnoho kamarádů, se kterými fotku nechci, protože na ně mám vzpomínky své. Ale když ta fotka vznikne, tak jsem za ni jen ráda. A kompozice není nijak plánovaná. Prostě se něco děje, někdo blikne foťákem a fotka je na světě.
Ale kdybych se chtěla fotit s někým, kdo chce, abych kompozici vymyslela (hem.. Kac?), tak něco vymyslím. Ale až podle situace.

6. Jaký sport je ti nejbližší?
Možná cyklistika, lyžování nebo tanec. Doopravdy nevím.
Na kolo jsem se letos moc nedostala. A to i kvůli kondičce. Nějak to letos pokulhává..
Lyžovat jsem minulou zimu byla mockrát. Na lyžáku se třídou, s rodinou v Rakousku a potom s tátou ve Špindlu. A náramně jsem si to užila.
Ale tanec mě poslední dobou moc nebere. Na tréninky klasiky se mi přestává chtít, protože to už není ono. A do tanečních.. Na tom mi strašně vadí ty podpatky. Fujble.

7. Kdyby ses mohla přenést na jakékoliv místo na světě, jaké by to bylo?
Bylo by to do náruče někoho, o kom vím, že by mě obejmul s láskou. A ještě by byl ochotný přidat malý, přesto chápavý a povzbudivý úsměv. Ano, asi přesně vím, za kým chci. On dokáže rozesmát. A povzbudit

8. Vysněná práce?
Na tohle se ptala Yim. Ale nechci tě odbýt.. Chci napsat písničku. Ale to není práce…

9. Co si myslíš o věřících lidech a těch, kteří je odsuzují?
Sama věřím. Ne v Boha, jak v něj věří křesťané. I když v něj také věřím. Ale nevěřím v Bibli. Ani v jinou Knihu. Ale ti bohové podle mě existují. Všichni.
To, v co věřím, jsem jednou psala celý článek. Myslím, že bych ho mohla najít a přidat odkaz, co?
Když se věřící do nikoho necpou a nevnucují mu svou víru, tak jsou mnohdy lepší, jak jiní lidé. Proto nechápu, proč je někteří odsuzují.

10. Jaký je tvůj největší životní trapas.
Trapasy zapomínám. Doopravdy nevím. Něco zlého se jistě ještě stane. Ale zatím se nestalo nic tak významného, aby to stálo za zapamatování.



Jamie:

1. Proč bloguješ?
Nevím, proč jsem začala. Ale vím, proč dál pokračuju. Potřebuju ze sebe dostat myšlenky. Potřebuju si ty zbylé v hlavě urovnat. A přijít na nové. Blog používám vlastně jako svůj externí mozek. A aby to nebylo tak nudné, tak myšlenky vplétám do příběhů a úvah.

2. Slash?
Jak od koho. Někdo píše slash kvalitní, tak se číst dá. Jiný ne. Stejně tak záleží na náladě. A mé momentální situaci. Třeba nedávno jsem přečetla znovu celou Podstatu, Překvapení i Podsvětí od Kayleigh. To se mi třeba jako kvalita zdá.
Ale sama už nepíšu. Nelíbí se mi to.

3. Fanfictions?
Nedokážu je číst. Když, tak jen slash od osvědčených. Nebo od Shaymin, ať napíše o čemkoli. A znovu.. Sama je píšu značně nerada. A když je píšu, tak nedokončím, protože je to většinou blbost.

4. Harry Potter?
Knihy jsem přečetla až o letošních prázdninách. A filmy shlédla také o nich. Ty jsem viděla ale už dříve.
Tím jsem došla k tomu, že v knize mám jako postavu nejradši Severuse a ve filmu Remuse. Škoda, že Rowlingová nedala dva zbylé Poberty dohromady. Sluší jim to spolu.

5. Škola?
Mám toho nad hlavu. Ale už to nějak neřeším. Do prázdnin to vydržím a pak to nějak překlepu. Jsem ráda, že stojí. A to jsem asi jediná.

6. Fantazie?
Nasávám, kde se jen dá. Rozšiřuju obzory. Pak teprve uvidíte.

7. Jednorožci?
Utlačovaná rasa. Museli se naučit shazovat rohy jako jeleni, aby nebyli nápadní. Teď žijí volně v přírodě, čemuž se lidé strašně diví.

8. Online hry?
Zhouba lidstva. Sama to vidím na bratrovi.

9. Být či nebýt?
'Být, nebo nebýt? To je to, oč jde!
Je důstojnější trpělivě snášet
kopance, rány, facky osudu,
nebo se vrhnout proti moři útrap
a rázem všechno skončit? Zemřít, spát!
Nic víc. Ten spánek uspí bolest srdce,
ukončí všechna trapná trápení
lidského těla. Jaké větší přání
by člověk mohl mít? Spát, zemřít, nebýt.'

10. Máš hlad?
Ne, ale za*ukala bych si.
Svině.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Eliza | Web | 19. října 2013 v 13:10 | Reagovat

Děkuji moc, že jsi mě nominovala! Jsem moc ráda, už mě nominovala i Yima, takže budu mít alespoň co dělat :)

2 Shaymin | E-mail | Web | 20. října 2013 v 22:51 | Reagovat

10. otázka od Jamie - jsem moc ráda, že se toto poselství šíří dál. >:D

3 Arvari | E-mail | Web | 3. listopadu 2013 v 14:38 | Reagovat

Uf, tak jsem konečně dala dohromady ty odpovědi. Omlouvám se, že to trvalo, ale nějak se mi to prostě nahromadilo... ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama