Peek-a-boo! (aneb život astrokožiče)

13. srpna 2013 v 12:10 | Arthur |  Názorně názorné názory
Včera..předvčerejšky..ne, pořád to není ono..prostě v sobotu. Jsem se vrátila z dvoutýdenního astrotábora. A od té doby jsem pořádně nespala. Maximálně tři-čtyři hodiny na den. Takže když jsem jeden den spala asi osm, tak si zkuste dopočítat, kolik ttěch hodin vyšlo na další dny. A to nepočítám těch čtrnáct předtím. (Řeknu vám, vstávat na táboře v devět ráno, se zdá jako splněný sen. Byl by, kdyby se člověk neuložil do spacáku tak šest hodin, ne li míň, před tím. Každý den.)
Dojeli jsme v sobotu. (To jsem už psala, že?) A potom.. Následovala hodinová sprcha a sprint zpět na hvězdárnu, z kama se šlo na afterparty. Chvíle cesty pěšky v super společnosti. Potom pár hodin strávených v restauraci, v místnosti s podivuhodnou akustikou - člověk slyšel jiného na druhém konci místnosti lépe, než toho vedle sebe. Pár odběhnutí na čerstvý vzduch, na několik vážných, méně poznávacích, rozovorů. A potom po půlnoci zpět na kopec pařit. A pak se vyspat. Čtyři hodinky, nevím přesně.
Den volna na regeneraci a relaxaci.
A potom maraton Harryho Pottera. Neboli spánek méně než dvě hodiny. A bez spacáku. A kupodivu neusínám u monitoru. Mé prsty ale ano. Pletou se, až hanba.
Zrovna jsem si k psaní tohoto článku poustila webkameru ze Zoo Lešné přímo od tygrů. Nádhera sledovat dvě nemotorná klubíčka plazící se po břiše matky. Lahoda pro mé unavené oči..
Ale svádí mě to k přemýšlení. A to jsem přemýšlela dostatečně, podle mě. Ale podle některých vyšších bytostí očividně ne. Pořád se vracím k táboru. K programu, k lidem, k problémům. K ne vždy dobrému programu. K nejlepším lidem, z kterých minimálně deset minimálně rok neuvidím. Ty z Brna možná ano. Ale Američani přijedou až za rok, jestli vůbec. Chybí mi už teď. Joey se ani nerozloučil, Fabia jsem téměř oplakala dneska. Bože, (Pardon. Od teď to bude vždy. Nerosi!) Nerosi! Jestli se na příští tábor těším na jedniné, tak na kluky. A Nerose. (Který mi mimochodem spolu se Shamin zdobí plochu monitoru mimořádně povedenou fotkou. Nerosovi to tam neobyčejně sluší! I s těma brýlema!)
Smrt plánovaná na jednatřicátého srpna se odkládá na neurčito. Mám důvod žít! Původně to teda bylo kvůli škole, ale.. To neznáte Michala. Budu se ve škole vídat se Shaymin a Zuzkou. Na tapetě se kochat Nerosem a výhledem ze stanu. (Stanu číslo pět. Toho nejlepšího kožícího stanu v dějínách.) Budu fandit vztahu Shaymin a nejmenovaného Američana. Přetrpím taneční se třídou a Michalem a pomůžu Aidamovi s kroužkem. Těším se na tenhle rok. Moc se na něj těším.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Yima | Web | 13. srpna 2013 v 13:06 | Reagovat

Jé, to jsem ráda, že sis tábor užila, Arthure. :)

2 Shaymin | Web | 13. srpna 2013 v 17:20 | Reagovat

Uh, moh, nuh... Skoro ke každé větě jsem si v hlavě udělala nějakou poznámku. Spousta z nich mě udivila, potěšila i vyděsila. Echm a Shaymin a Joey? Nevěřím tomu. Ale bylo to pěkné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama