Přepychová závislost

4. června 2013 v 21:11 | Arthur |  Výkvěty mozků oživené fantazií
Jamie mě nakazila. Tak jsem si taky napsala fem-slash. Proč ne, že? Nápad jsem dostala.. Uh. Ani nevím. Prostě jsem nějak vyprodukovala slovní spojení 'Přepychová zívislost' a bylo to.
Chtěli jste slash? Máte ho mít. I když fem-slash.

Title: Přepychová závislost


"Hej, zlato. Ty jsi nádherná i po čtyřech hodinách spánku!" zavolala na svou přítelkyni Eva pořád ještě ležící ve vyhřáté posteli. Podívala jsem se na sebe do zrcadla. Tomuhle ona říká nádhera? Rozcuchané vlasy, otlačený polštář, červené líce a kruhy pod očima?
"Jestli jsi to myslela jako ironii, tak si mě nepřej!" odvětila jsem zpátky. Doopravdy by mě zajímal její názor. Často říkala věci s dobře skrývanou ironií nebo sarkasmem. A já jí na to vždy skočila. Někdy jsem to poznala podle její nálady, ale hned po probuzení se to poznat nedalo.
Podle rozzářených očí odrážejících se v zrcadle, když za mnou přišla, jsem poznala, že to bylo upřímné. Úsměv jí prozařoval tvář. To ona byla nádherná. Ne já. Ve své domácí košili, jež nechala rozepnutou, takže nezakrývala téměř nic. Jen udržovala teplo a znervózňovala mě. Vlasy si v noci nepřeležela ani nerozcuchala tak, jako já. Noc to klidná nebyla, ale ona si svou eleganci udržela.
"Ty jsi nádherná. Já jsem proti tobě…" nenacházela jsem správné slovo. A ani mi nebylo dovoleno ho najít.
"Aničko, krásko. To už nikdy neříkej. Ty jsi ta nejnádhernější a vždy budeš. Pro mě žádná nádhernější není," na důkaz svých slov mě políbila na krk a prsty ruky zlehka přejela po druhé straně krku. Tam se skvěla namodralá známka včerejšího, vlastně dnešního, ponocování.
Odtáhla mě od zrcadla a posadila na okraj vany. Hřebenem, který jí, podle mě, přiletěl do ruky, začala kartáčovat vlasy. Odhrnula mi pár pramenů z čela a zbytek uhladila rukou. Takhle rozčesala každý kousek mé zacuchané hřívy. Sem tam jen rukou přejela po celé délce mých vlasů a natiskla své rty na mé, ale jinak pracovala soustředěně.
Po nějaké chvíli, co odstoupila a zamyšleně mě pozorovala, jsem se na ni s očekáváním podívala.
"Zůstaň sedět tady," rozhodla, podala mi černý kartáč a odkráčela. Přišla s několika pinetkami a gumičkami, šaty přehozenými přes ruku a židlí v té druhé. Šaty přehodila vedle mě přes vanu, židli postavila před umyvadlo a pinetky si navlekla na gumičky na rukou. Asi jsem se na ni dívala značně zvědavě, proto mi vše vysvětlila.
"Zvu tě."
To bylo vše, co k tomu řekla. Bez dalších slov mě navlekla do nádherných šatů a posadila před zrcadlo. A začala mi kouzlit s vlasy. Ještě několikrát mi je pročesala a potom je spletla do zajímavě vrstvených copánků. Ty se také navzájem proplétaly a vytvářely tak neznámé obrazce.
Po necelých deseti minutách ticha přerušovaného jen pravidelnými nádechy a výdechy mé přítelkyně Evičky zvedla zrak a spojila ho se mnou v zrcadle. Tajemně a chraplavě prohlásila: "Hotovo," a obešla mě ze všech stran. Prohlížela si své dílo a vypadala spokojeně. Když jsem se nadechla, že něco řeknu, tak mě rychle obešla a políbila.
"Jsi tak nádherná. A já mám to štěstí, že s tebou můžu už rok sdílet byt. Za tu dobu jsem si na tebe zvykla tak, že když jen zůstaneš déle ve škole, tak jsem nervní. Jo, stala jsem se na tobě závislá. A být závislá na tak nádherné osobě, která mě má snad i ráda, je to nejlepší, co mě mohlo potkat. Ta nejlepší závislost vůbec. A proto bych byla ráda, kdybys se mnou dnes šla. Kam, to ti neřeknu. Ale můžu ti slíbit, že když se ti nebude líbit tohle, tak už nic. Půjdeš se mnou?" domluvila a upřela na mě svůj pomněnkový pohled. Já se jen culila a nebyla schopna odpovědi.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jamie Williams | Web | 5. června 2013 v 12:53 | Reagovat

Ahh, já taky nejsem schopná odpovědi! JE to tak sladké a tak satrašně se mi to líbí.... Klidně bych si to taky nechala líbit :33

2 Arthur | E-mail | Web | 5. června 2013 v 16:30 | Reagovat

[1]: Já tak, Jamie. Já taky. :33

3 Jamie Williams | Web | 5. června 2013 v 18:19 | Reagovat

[2]: Tak si to necháme líbit spolu, až se uvidíme :3

4 Arthur | E-mail | Web | 5. června 2013 v 19:49 | Reagovat

[3]: Mhm.. Dobře. Kdy že se to uvidíme? :3

5 Jamie Williams | 6. června 2013 v 6:44 | Reagovat

[4]: Heh, to ještě nevím, kotě. Ale určitě to přijde, neboj! ;)
V létě za tebou chcu dojet, ale nevím... ./

6 Arthur | E-mail | Web | 6. června 2013 v 14:57 | Reagovat

[5]: Jů! Jamie, přijeď! Musíš! :3 Prosím!

7 Jamie Williams | Web | 6. června 2013 v 17:42 | Reagovat

[6]: Nevím zlato, ale pokusím se o to... A pak ti dám takovou pusu, že jsi to ještě nezažila _3
*ďábelský smích*
Těš se, kotě.

8 ana--horan | 6. června 2013 v 17:43 | Reagovat

To!Je!Dokonalé :3

9 Arthur | E-mail | Web | 6. června 2013 v 20:32 | Reagovat

[7]: Tu pusu ti oplatím, ZLATO! :3

10 Jamie Williams | 7. června 2013 v 6:37 | Reagovat

[9]: Tak to se nemůžu než těšit :333

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama