0 .. Alone

16. dubna 2013 v 18:00 | Arthur |  The Path of Knowledge
Konečně je to tady. Končně jsem se dokopala k napsání první ze série povídek. V anketě, která zde strašila někdy v únoru jste si odhlasovali pairing. Asi vám nemusím připomínat, že Gay-pairing. Můj oblíbený. Povídky na sebe nebudou nijak zvlášť navazovat a budou přibývat velmi nepravidelně. Protože nejsem zodpovědná za svého Múzu. Ten chodí pokaždé jindy. A někdy ani není k nalezení.
Sepsala jsem prolog a jdu se učit. Mějte se! Je to kratší, než jsem čekala a líbí se mí jen začátek. A to jenom možná..

Title: The Path of Knowledge
/v překladu: Cesta poznání/
Part: 0/?


"Jak myslíš. Jen si odejdi a nemluv na mě. Však ano. Proč ne?" Polohlasně nadával mladý blonďák zabalený do blankytně modré mikiny a proudy slz pod očima. Opíral se zády o lampu a pomalu sklouzával na špinavou zem. Vlasy měl od neustálého poprchání promáčené pořádně, ale okolní auta si to očividně nemyslela. Vždy, když kolem nějaké projelo, tak k němu vyslalo pořádný dav vodních kapek natěšených pro bližší seznámení. Už to neřešil. Ani slzy si neutíral a nechával je dále padat na tváře.
S vypětím všech sil se začal škrábat na nohy opírajíc se o stožár lampy. Nedokázal své svaly donutit k žádnému rychlejšímu pohybu. Měl je ztuhlé několikahodinovým sezením a prochladlé díky okolnímu počasí. Ještě ve stoje se zády nalepenými na lampě si nohy snažil prokrvit pomocí rukou, které na tom nebyly o nic lépe.
"Neměl jsi odejít. Nevíš, co se se mnou teď stalo." Šel podle podvědomí u kraje ulice. Lidé do něj vráželi i tak. Ne vždy úmyslně, ale i takové případy se našly. Jak by taky ne. Vždyť vypadal velmi zuboženě. Na nohy našlapoval nejistě a kolena se mu podlamovala. Ruce měl zabořené ve veliké kapse mikiny a ramena uvolněná, jakoby je nedokázal udržet. A si že nedokázal.
"Nevidíš to. Protože jsi odešel." Chlapci se spustila další várka slz. Nedokázal ji zastavit. Neměl na to dost sil. Prošel pod deštěm zohnutými větvemi stromů a dobrovolně snesl další sprchu deště.
"Ale nemůžu ti to mít za zlé, že? Ty jsi tady přece ten slušňák. Jako kdybych nevěděl o všech tvých přešlapech." Nadávky a vzpomínky. To vše a nic jiného se mu honilo právě teď hlavou. Nedokázal přemýšlet nad ničím. Snad kromě depresivní minulosti s jeho 'kamarádem'.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jamie WIlliams | 17. dubna 2013 v 12:38 | Reagovat

Mje první reakce: Awww!!!
Moje druhá reakce: No kurva!
kjhgbnm,kjuzhgf
Už jsem schopná psát normálně. Wow!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama