Ráj srdce, krása života 3

26. března 2013 v 17:59 | Arthur |  Ráj srdce, krása života
Ano, je to krátké a divné, ale dneska na to nebyla nálada. Ani písničky nepomohly a proto jsem vyplodila jen toto. Kac? Doufám, že se nezlobíš.. :)
Ještě do školy vyprodukovat popis uměleckého díla a sepsat líčení. Na to už nápad mám.. Takže, kdaž se mi ho podaří rozepsat a budu s ním spokojená, tak ho tady někdy očekávejte. :3


Title: Ráj srdce, krása života
Part: 3/?


Znovu vkročila do temného obchodu na rušné ulici. A jako předtím zamířila nejdříve k polici ze starého dřeva na které ležela soška mladého muže držícího kovbojský klobouk. Ten byl i přes to, že ho očistila před několika dny, zase pod vrstvou prachu. Proto znovu obkroužila prstem po okraji vyřezaného dřeva a posunula ho až na kovbojův obličej. Pohledem vyhledala dřevěnou krabičku s kousky kůže přišitými na víčku a konečkem prstu posunula západku. Krabička se téměř nedočkavě pootevřela a ven se vyhrnul rudý samet. Dívka se nedůvěřivě rozhlédla po okolí a zachytila jen přívětivý pohled mladého prodavače, který ji zneklidnil ještě více. Rozevřela krabičku dokořán a naskytl se jí pohled na nádherný prsten. Tentokrát jej obdivovala ještě déle než před tím.Vzala jej do ruky a nasadila si ho na prst. Natáhla ruku před sebe a sledovala zelené záblesky způsobené lomem světla na četných ploškách zeleného kamene. Stříbřitý kov prstenu ji chladil do prstu, ale prsten celý působil na ruce přirozeně. Jakoby na ruce neměla žádný šperk, natož hned dva. Meč a prsten. Jako by k ní oba patřily.
Poskládala látku zpět do krabičky a přesunula svou pozornost k tomu, kvůli čemu se dnes odhodlala přijít znovu sem. Ke starým knihám. Na poličce jich bylo o několik více a prachu ubylo. Vzala do ruky tu nejbližší a začala pomalu listovat starými stránkami. Stránky šustily a ochotně jí odkrývaly další a další tajemství, které skrývaly. Za malou chvíli měla knihu přečtenou. Ale tuhle nehledala. Hledala další tajemnou, která by jí řekla něco o Legendě. Tu náhle při listování nahnědlými stránkami rozpadající se knihy vypadl složený papír. Byl také žlutý a tuhý od dlouhého lisování mezi stranami. Opatrně knihu položila na nedaleký dřevěný stolek a soustředila veškerou svou pozornost na lístek. Obezřetně a opatrně oddělila od sebe přeložené strany papíru a naskytl se jí pohled na něčí úhledné písmo. Byl to dopis, to poznala podle data v levém horním rohu, psaný rukou ženy. Inkoust se v hned několika místech rozpil a způsobil tak několik modrých moří mezi krasopisem. Plavovláska dopis, i přes to, že byl psán úhledně, nedokázala přečíst. Tady v obchodě byla příliš veliká tma. Proto těch pár listů zase složila tak, jak byly a vložila je na to správné místo v knize.
Rozhlédla se po další knížce, která by mohla skrývat důležité vědomosti a její oči přitáhl zašedlý obrázek na vazbě malé knížečky. Tento, spíše sešitek, měl umělecky vypracovanou vazbu z pravé kůže. Na přední straně nebyl, jako obvykle, vytlačen název, ale jen pracně vytvarovanou formou obtisklý obrázek kočičí hlavy. Oči téměř svítily a vystupovaly z knihy do prostoru. Srst se po stranách hlavy ježila a ostré hrany uší dodávaly kočce výraz neporazitelnosti. Detailně vytvarovaný čumák a jednoduše načrtlé fousky zase dodávaly výrazu na roztomilosti. Obrázek ji učaroval.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kacalan | Web | 26. března 2013 v 19:04 | Reagovat

Je to více než boží :3 nevím, strašně se mi to líbí :3 Jestli nenapíšeš další, budu ti muse ti blížit a věř, že to bych nerada :3
ps: Dostalo mě slovo "kov" :D takový menší výtlem :DDD
pp: až vynaleznou pomeranč z prášku, tak budeš první, komu to řeknu :3 :D

2 Shaymin | Web | 11. května 2013 v 15:50 | Reagovat

Další, další, další!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama