Můj lék

14. března 2013 v 20:15 | Arthur |  Rýmovaná stopa mých myšlenek
Tahle básnička je speciálně pro kacalan (píšeš se s malým nebo velkým k? Mě to vždycky strašně štvalo, když mě psali v velkým.. :3) a pro Andy. Doufám, že si to přečtou.. a.. Nevím. Zrovna jsem neměla moc psavou náladu. Tak snad někdy nějakou jinou. :3

Title: Můj lék


Zvednete mi mou náladu
z bodu mrazu do výšin,
kde za ní berete náhradu,
nad tím marně přemýšlím.

Když přijdu z domu
s depkou jako mrak,
jak vy přijdete k tomu,
a co vy s tím pak.

Stačí mi váš úsměv,
pevné obejmutí,
nějaký dobrý skutek
a smuteční bariéry se hroutí.

Já,
nevím co víc říct.
Snad..
Ale to radši nic.

Ale přece jen
něco na srdci mám.
To, že by nebyl den,
kdy by mi byl váš dar odepřán.

Kamarádská láska
je pro mě to nejdůležitější.
Nezůstane po ní vráska,
Po ní je svět nejkrásnější.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 kacalan | Web | 14. března 2013 v 20:50 | Reagovat

Nevím co říct... snad jen awwww :33 Je to nádhera, pravdivá nádhera :3 Neskutečně ti to jde, vážně, jsi úžasná a já očekávám tvou povídku na blogu :33

btw. je mi to šumák, píšu se s malým i velkým :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama