A.. Jen mimochodem.. Za nic ti neděkuju..

22. března 2013 v 8:27 | Arthur |  Názorně názorné názory
Mám chuť vylézt na nejbližší lampu a skočit z ní po hlavě dolů. Proč lampu? Žádný most v blízkosti mého domu není, na střechu nepolezu a protože na lampy se lozí jako na tyč. A znova.. Proč? Ke zlepšení fyzičky před smrtí.. A proč to všechno?

Za prvé; Ano, už dlouho vím, že se se mnou nikdo nebaví. To snad poznám sama, ne? Ale jen kvůli tomu, že jsem introvert říkat, že jsem divná? Ne, to se nehodí. Zvlášť když to vyjde z úst trapného fotbalisty. Ne, ty nemám ráda odjakživa. Všichni jsou to kreténi. A do života absolutně nepoužitelní.

Za druhé; Mít problémy ve vztahu nechce nikdo. Ale většina je má. Ve vztahu s mým přítelem jsou vlastně od začátku. Netuším, jak jsme se my dva mohli dát dohromady a přeji si, aby se to nestalo. Znali jsme se asi čtyři roky před tím, ale začít vztah na tom, že jsme spolu promluvili jen ten rok na táboře při rozdělování do týmů a pak na sebe řvali ve hrách? Ne, to není dobrý nápad. Před tím jsem byla ráda, že se konečně někdo zajímá o mou osobu, ale není to dobré. Už jsem se rozhodla. Jestli chci, aby náš vztah dál fungoval, tak se budu muset změnit já, nebo on. On se nezmění a já se měnit nechci. Už tak jsem ta 'divná'. Proto se děsím okamžiku, kdy se uvidíme. Už mu to musím říct. Nebo alespoň vysvětlit. Teda jestli chci duševně přežít a nezbláznit se..

Za třetí; Ve škole se všechno změnilo. Před nějakou dobou jsem měla známky v pořádku a chápala jsem učivo. Teď? Mám chuť se vším seknout.. To jste už poznali, ne? Prostě se na to vysrat a někam zalézt. Nejspíš jediné štěstí mám v tom, že jsem na gymplu a nemusím řešit přijímačky na střední a tu si předem vybrat. Na to bych asi neměla. Ale na gympl bych rozhodně nešla..

Ale nějaký důvod, proč zůstat, přece jenom existuje; Rodina. A do toho spadá hodněl lidí. Nejdříve rodiče. Ti by nevím co udělali, ale jen kvůli nim s ničím neseknu. Dál bratři. Ti mě tak serou, až je mám ráda. Do rodiny patří i mých málo přátel. Ty zbožňuju nadevše, protože ani netoším, jak je těžké se mnou vycházet.. Prostě je miluju. Ale za chvíli nám do rodiny přibude další přírůstek. Takové malé chlupaté klubíčko, pro které marně vymýšlím jméno.

To znamená, že výlet za lampou se, zatím, nekoná. Možná někdy v budoucnu, ale jen kvůli výhledu. No, koho by to nezajímalo? Kolik toho tam jde vidět? Mě to zajímá, a hodně, ale bojím se, že spadnu. Proto se kouknu až na kraji svých duševních sil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kacalan | E-mail | Web | 22. března 2013 v 10:08 | Reagovat

Martinko moje, hlavně klid. I když se to s tvým klukem bude zdát sebehorší, vždy to má řešení. A skok z lampy jím není. Můžu ti poradit jediné, než cokoliv uděláš, dobře si to rozmysli. Pak se na mozek vykašli a poslechni srdce. Co ti říká? Konec? Fajn, tak to bude asi nejlepší možnost.

Bude to zní blbě, ale hlavně to dočti! Jsi divná! A já taky! každý je divný, co vlastně znamená normálnost? Kdo je podle všech normální? Každý má svou třínáctou komnatu a je jen na něm, jestli žije s ní, nebo ji uchovává v tajnosti. Okey, já jsem se s tím smířila a víš co? Žiju. Můžu chvílema působit jako psychopat či vážně retardovaná, ale lidi, kterým na mě záleží, to překousnout a radši se naladí na mou vlnu ;)

Možná právě proto jsem si tě tak obllbila. Ano, mám tě neskutečně ráda :3 Byla jsi to ty, kv§li komu jsem se na tréninky začala těšit. Byla jsi to ty, kdo mě nevědomky donutil zase tancovat. Víš ty vůbec, že jsem s tím chtěla seknout? Ne, protože jsem zatla zuby a myslela na lidi, které jsem díky tomu poznala, hlavně tebe.

Co víc říct? Že tě mám neskutečně ráda a nikdy bych tě nenechala udělat jakoukoliv blbost. Škola se zlepší, vážně, stačí chtít... a ono to přijde. Věř prosím optimistickému Kacalanovi aspoň tohle.
Právě proklínám svá rozbouřená střeva! Mám chuť tě najít a obejmout.. No, obě si budeme muset počkat, ale... Já to udělám :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama