Březen 2013

Příliš mnoho myšlenek..

31. března 2013 v 16:29 | Arthur |  Zcestné výžblepty mého unaveného želé
(aneb článek: Jak šel čas a myšlenkové pochody Arthura.)

Lidičky.. Jsou tady Ván.. Velikonoce. Sorry. Nechala jsem se zmást tím sněhem.
To je prostě humus. U nás nejmíň třicet čísel sněhu. Jednatřicátého března. A o Vánocích co? Hov.. No nic, musíme se s tím srovnat. Já si to zpříjěmňuju-znepříjemňuju, nevím, sledováním videí z koncertů kluků.
Popadají mě smuteční záchvaty střídané záchvaty smíchu a slintáním nad přílišnou dokonalostí některých. Ach ano. Například TOTO video. Absolutní dokonalost. Hlavně při Niallově sóle!

(Po okně mi zase leze beruška.. Jdu zabíjet. Pryč s ní! Do toho sněhu!)

Velikonoce, říkáte? A co to znamená?
Pamatuju doby, kdy se o velikonocích chodilo jen v kraťasech a v triku s krátkým rukávem. A to nám bylo ještě horko. Teď, aby si člověk vzal zimní bundu a teplé boty. No nevím. Doufám, že k nám zítra nikdo nepříjde. 'Nejsem doma.' ;)) Ach to takzvné 'globální oteplování'..

(Ta svině odletěla a teď oxiduje z druhé strany okna. Hnusný to pocit.)

Našla jsem absolutně boží stránku na stahování e-knížek zdarma. Boží! Je tam skoro všechno. ..Ale já číst nemůžu. Příliš mnoho zakázek na náramky. Ale mě to nevadí! Už jenom takovýto objev mi stačí k částečnému štěstí.
Teď zbývá už jenom to jaro. -_-

(Néé! Ona je zevnitř, ne z v zenku.. :D)

..Umím skenovat!! Naskenováno, oříznuto. Čeká na upravení a dopsání povídky. (Jen info pro Kac. :33)

Ách.. Chápe někdo mé myšlenkové pochody? Já sama ne.. Jinak sorry, jestli máte o mě teď špatné mínění. Ale já za to nemůžu. To ta ZIMA!

Last first snow

31. března 2013 v 12:34 | Arthur |  Ze života štěněte
Nemůžu si nedovolit sepsat dnešní ranní zážitek. To, že i posledního března sněží, jste, doufám, zaregistrovali všichni. A dokonce i náš přírůstek do rodiny.. Kdyby jste viděli tu nefalšovanou radost a zvědavost. To bylo prostě dokonalé. ...Ale už mě ta 'zima' štve!
A tato 'povídka' se mi vážně nelíbí. Možná jen začátek. Ne, fakt.

Title: Last first snow



Náramek

30. března 2013 v 21:03 | Arthur |  Zcestné výžblepty mého unaveného želé
523656_480857115303357_422802237_n_large

Hm.. Nedostala jsem to za úkol (ale i přes to jsem chtěla tímto začít.. -_-), ale nabídla jsem se sama. Nabídla jsem se v pandovském opojení, ze kterého se mi vystřízlivět nechce.
Představte si pocit, že na něčem jedete. Chováte se snad ještě hůř, ale jste plně při vědomí. Tento stav nezpůsobuje žádná droga. Do takovéto nálady se dostanete jen díky úžasným kámoškám.. A pandám. Nutí vás se pořád smát, vykřikovat blbosti o pandách a chovat se hůř jako batolata.
Nevím, jak se tento stav projeví u jiných, ale já.. Myslím na pandy. Maluju pandy. Když nemám co dělat, tak si zpívám: "Panda.. Panda.." Přepisuju povídku o pandě Kleopandě. Hledám na netu jakékoliv obrázky o pandách. Hledám a studuju pandy na Wikipedii. A v neposlední řadě prolézám galerii obrázků jedné absolutně boží stránky na fb.
Celá tato galerie je naplněna obrázky čtvercových sítí s naznačenými obrysy zvířátek. A já ji procházím, hledám obrázky pand a inspiruju se, co bych tak teoreticky mohla uplést Kacalan na náramek. Když jsem jí to nabízela, tak jsem si nemyslela, jak těžké bude vybrat si to pravé. To by jste nevěřili, kolik obrázků a koláží pand jsem za dnešek viděla. A celkem mi z toho hráblo..
Na té boží stránce s přeplněnou galeríí jsem našla ..17 obrázků s pandama. Některé povedené, jiné obyčejné. Ale nijak mě netěší vědomí, že jich tam na mě čeká ještě několik. Už teď je těžké si z těch ..moc vybrat nějakou nejkrásnější. Ony jsou všechny boží!
Některé v hrníčku. Po jedné, po dvou.. Jiné s brýlema, santovskou čepicí. Jiné mají jen polovinu hlavy. Některé zelené pozadí, jiné krásné, jednoduché bílé. Další se cpou bambusem. Některé jako barbíny s růžovou mašlí za uchem. Ale nejvíce se mi líbí kombinace pandí hlavy a nápisu.
Jak to tak vidím, tak bude několik verzí náramku. A bude i pro Andy. A možná i pro jiné pandafandy.
Kac těš se! Jdu se naučit skenovat! Drž palce. Povídka přepsaná je a náramek je ve výrobě. ;)) Heheh..

I'm .. weird. Yeah!

28. března 2013 v 20:36 | Arthur |  Názorně názorné názory
Tumblr_mkclg1nzib1r0i9t4o1_400_large
Jo. Není to dlouho, co jsem se dozvěděla názory ostatních na mou osobu. Tehdy mě to vzalo, přestože jsem se na venek tvářila a vystupovala v pohodě. Vzalo mě to ale hodně a já jsem si potom několik desítek hodin pohrávala s myšlenkami, na které teď už vzpomínat nechci.
Pamatujete na můj citový výlev týkající se výletu na lampu? Tak o tom mluvím.
Tehdy jsem byla ta 'divná' a vadilo mi to. Ale pak se přiřítila Kacalan s jejím předlouhým komentářem, který mě na začátku rozesmál a uvolnil a ke konci rozbrečel. Dojetím.
Tehdy jsem si uvědomila, že na nic nejsem sama. I když se se svými problémy nikomu nesvěřím a můžu se vybrečet leda tak do polštáře, tak tady spřízněnou duši mám. Stejně, nebo alespoň podobně divnou jako já. Se skoro stejnými zájmy a smyslem pro humor. A také hudebním vkusem podobajícím se tomu mému. Tehdy jsem si uvědomila, že ji, a nikoho dalšího, nechci nikdy ztratit.
Tehdy jsem si uvědomila, jak daleko můžu mít ty hajzly fotbalisty a aerobičky (a pak že se ten svět nedělí na vrstvy jako ve středověku..) v prdeli. Nerada mluvím sprostě, ale o nich to jinak nejde.
Ano. Jsem divná, svým způsobem, a možná že v tom je problém. Není mnoho lidí, kteří jsou taky 'divní' - to jsou ale vlastně všichni - a kteří jsou schopni bavit se s jinými 'divnými'. A proto se se mnou nikdo nebaví.
Ano, teď jsem nucena fotbalistům poděkovat. Díky za prozření, debilové.
A už po několikáté něco vzkázat Kacalan. Miluju tě! :33

Kiss you 2

27. března 2013 v 20:20 | Arthur
Yeah lidi! Tito kluci mě zabíjí! Jak si dokážou tak užívat života? A tak blbnout?
Jsou prostě boží!

Stejně jako tento klip. Prostě ještě lepší než originál! Já jsem si ho zamilovala po prvním shlédnutí..
Hazza jak tam leží za motorkou, aby ho nebylo vidět.
Zaynovy ksichty! :33
Liam celý!
A o Luim a Nillerovi nemluvě!

Prostě bomba! Já se nemůžu vynadívat..


Červánky

27. března 2013 v 18:48 | Arthur |  Výkvěty mozků oživené fantazií
Pokus o líčení, ze kterého popříští úterý píšem kompozici. To bude zase nuda.
Mě se to nelíbí. Původní nápad, který jsem nechala napsaný na papíru ve skřínce ve škole, se mi líbil mnohem více. Ale.. Ale i tak. Snad to moc nepokazím a nedostanu další hnusnou známku..
Ach jo..

Title: Červánky


Ráj srdce, krása života 3

26. března 2013 v 17:59 | Arthur |  Ráj srdce, krása života
Ano, je to krátké a divné, ale dneska na to nebyla nálada. Ani písničky nepomohly a proto jsem vyplodila jen toto. Kac? Doufám, že se nezlobíš.. :)
Ještě do školy vyprodukovat popis uměleckého díla a sepsat líčení. Na to už nápad mám.. Takže, kdaž se mi ho podaří rozepsat a budu s ním spokojená, tak ho tady někdy očekávejte. :3


Title: Ráj srdce, krása života
Part: 3/?


Gympl...

26. března 2013 v 15:22 | Arthur |  Názorně názorné názory

...očima kvartána (deváťáka)

Jak jste se dočetli v nadpisu a podnadpisu článku, tak vám přiblížím klady a zápory gymplu. Alespoň mé subjektivní.

Já chodím do kvarty, což je devátá třída. Ve škole se běžně potkávám s lidmi mladšími, od dvanácti let, i staršími, nad dvacet. Z této strany je tento typ škol dobrý. Člověk si udělá obrázek o věku a chování lidí a potom hodnotí jinak. (Tak například.. One Direction.. Jsou okolo věku mého bratra, který je taky oproti některým čtvrťákům dítě. A jak potom vypadají oni? Jako bláznivé mimina. Ale já je miluju. :3) Na chodbě do vás vráží nevychovaní primáni (šesťáci) a prváci s obrovským egem.

Tím se dostáváme k dalšímu bodu článku. Jít na gympl v šesté třídě nebo až od devítky?
Já jsem šla po páté. A udělala jsem dobře. Lidé, kteří jsou na osmiletém studiu, tak jsou slušnější. Kdokoliv, téměř každý, kdo dojde na čtyřleté, tak kouří, pije a nadává jak dlaždič. A to převážně holky. Před školou ráno i odpoledne postávají skupinky kouřících studentů a pak si představte, jak to smrdí v šatnách. A já jsem ráda, že z naší třídy není nikdo na cigaretách závislý tak, že o každé volné chvíli běží ze školy si zapálit.
Ano, sice navrhnete, že holka, která tam už straší několik let, nemůže zapůsobit na kluka v prváku. V prváku, musím uznat, tak kluci jsou vážně hezčí, ale jestli nehledíte na vzhled, ale více na srdce, tak zapátrejte jinde. Ti kluci sice nemají takový vkus na módu a přehled kdo s kým a co, ale vyposlechnou vás. Ano, tohle je, prosím, můj pohled. :3

Dneska jsem cestou ze školy potkala hodně deváťáků mířících na přijímačky nanečisto. Holky na podpatcích a v oblečení nepřiměřeném mrazivému a větrnému počasí venku. Zmalované jako barbíny. A kam pak směřuje tato populace.. Dobrá polovina měla v ruce cigaretu, nebo alespoň z nich táhlo. Ne, tak tohle nesnáším.. (Ne, u Zayna mi to nevadí. Toho zbožňuju ať dělá cokoliv. :3 Protože vím, že s ním v životě mít nic nebudu. Tak ať si život ničí sám. A usměrňuje si ho Perrie..)

Dalším pohledem na studium je jeho praktické využití.
Když vystudujete gympl, tak máte vlastně možnost jít na jakoukoliv vysokou. Ale když se nedostanete, tak jste v pytli. Máte všeobecné vzdělání, možná maturitu, ale ta teď ani tak důležitá není.. Důležité je být vystudovaný v nějakém oboru. Takže když vyjdete z gymplu po maturitě, tak nejste nic. Proto bych ze základky na gympl nešla. Ale teď jsem ráda, že tam chodím. Žádné stresy ohledně přijímaček a rozhodování se, co budu dělat celý zbytek života. Na to ještě pár let mám..

Teď si užívám a můžu se věnovat zdokonalování se ve psaní. Za což jsem ráda, protože nepíšu nijak dlouho. Víc jsem se tomu začala věnovat před Vánocema 2012. Takže chvilinka. :D A psát povídky jsem začala v únoru letošního roku. Šílené. To znamená, že když něco chcete a jdete za tím, tak se to povede. Ale má cesta bude ještě dlouhá.

Povídka?

24. března 2013 v 20:10 | Arthur |  Zcestné výžblepty mého unaveného želé
Lidí? Zase na vás mám otázku typu 'Kdo se přidá'. Ale já vážně chci, aby se někdo přidal.
Nudila jsem se a vytvořila jsem si pár úvodních obrázků k zatím neexistujícím povídkám. A ty bych chtěla napsat. Ne sama, protože nemám nervy, takže s někým, kdo by ty nervy měl. Sama to se sebou nevydržím.. :D
Je mi jedno, jestli by se mnou někdo sepsal jednodílnou či vícedílnou povídku. V klidu oboje. Ale mám varování. Nejsem schopná vícedílné povídky dopisovat.. Však to znáte. Tady na blogu jsem, zatím, schopná psát jenom Ráj srdce, krása života, ale I need help! ne. Mám to smazat? :33
Tákže.. Vytvořila jsem si, podle mě zatím nejlepší obrázek vlastní výroby, úvodku k povídce o bromanci Ziall. Nebo nějaké povídce o těchto dvou klucích.. (Jaj, už teď mi to připadá jako blbost. :D) A pak pár dalších, které nestojí za řeč..
Hledám někoho s pevnýma nervama a bohatým slovníkem vybavným na okřikování mé osoby. Našel by se někdo? :33

Ráj srdce, krása života 2

23. března 2013 v 10:29 | Arthur |  Ráj srdce, krása života
Původně byla jedna jenodílovka věnovaná kacalan, ale mě to nedalo, několikrát jsem si ji přečetla, poupravila konec a dopsala další díl. Všechno psáno u Imagine Dragons. Jinak to ani nejde. Jejich písničky mi dodávají inspiraci a správnou atmosféru při psaní. A ano. Tahle povídka je moje oblíbená. Možná protože se vidím v hlavní hrdince. :3


Title: Ráj srdce, krása života
Part: 2/?