Useful little teddy bear

1. února 2013 v 12:50 | happy |  Výkvěty mozků oživené fantazií
Tuto povídku chci věnovat člověku, který si ji nikdy nepřečte, a i kdyby, tak jí nebude rozumět..
Člověku, který má dnes narozeniny. Má devatenáct let a bez nějaké vyšší síly, byť smyšlené by toho tolik nedokázal.
Věnováno Harrymu :)

TT - Plyšový medvídek

Title: Useful litle teddy bear


Mnoho z vás by můj životní příběh ohodnotilo jako smutný nebo snad tragický. Ale já svůj život hodnotím jako užitečný. Všechno začalo, když mě dostal malý chlapec jako dárek k narození. Ale co začalo, musí taky zkončit. Jestli chcete, budu vám tedy vyprávět svůj příbeh.


Na začátku jsem byl jen troška tkaniny vyplněná plyší a vytvarovaná do podoby malého medvídka. Můj život začal mít smysl až potom, co mě někdo vyzvedl v obhodě ze dna koše s roztodivnýmy plyšovýmy hračkami a daroval mě čerstvě narozenému miminku, které dostalo jméno Harry. Harry Edwards Styles. Narodil se první den toho nejkrásnějšího měsíce, jaký může být. Svítilo sluníčko a do pokoje v porodnici otevřeným oknem proudil svěží únorový vítr. Venku byla sice zima, ale mému svěřenci zabalenému v několika dekách zima být nemohla ani náhodou. Po několika jsme odjeli do menšího domečku na okraji města a většinu času několika dalších měsíců jsem strávil pozorováním dění v okolních domech a ulici. Jak Harry rostl, dostával se do nebezpečnějších a nebezpečnějších situací. Nejvíce práce jsem měl při snaze zmírnit jeho pád z hrany dětské postýlky nebo z vrchu schodů. Měl jsem o něj strach snad ještě větší než jeho rodiče.

Do školky se mnou chodil rád. Vždy po obědě se ke mě přitulil a usnul ještě dřív, než paní učitalka dočetla pohádku. Odpoledne se mnou běhal po zahradě a ukazoval mi všechny tajné skrýše ve školce. Nikdy nezlobil víc než holčičky a vždy snědl celou porci na oběd. To se mu také vyplatilo.

Ve škole si na něj nikdo netroufl a on sám pomáhal mladším. Nikdy se nestyděl, že má v batohu schovalou starou plyšovou hračku. Naopak. Když se mu za to někdo vysmál, tak mě začal obhajovat a ještě se pak chlubil.

Ve volné čase pomáhal ve městské pekárně. Protože byl dobrý pacant, a když tam byl, tak se prodalo více zboží, tak jsem tam měl své čestné místečko. Přímo naproti dveřím ve výklenku, kde na mě netáhlo a viděl jsem kamkoliv. K pultu s pokladnou i k pecím. Když jsem tam seděl, lidé věděli, že tady pomáhá usměvavé mladík s kudrnatýmy vlasy. Když válel těsto, nebo rovnal veky, tak si prozpěvoval. Zpíval tak nádherně, že lidé zapomínali odcházet, aby si ho mohli poslechnout.

Z tohoto důvodu se také po dlouhém rozmýšlení přihlásil do X-factoru. Do pěvecké soutěže, která pomáhala takovým chlapcům a dívkám, jako byl on zazářit ve světě. Postupoval do dalších kol, ale když měl vypadnout, tak jsem mu utekl z kabely, kterou s sebou měl a rozhodl jsem se zasáhnout. Přemluvil jsem porotce, aby spojili do skupiny Harryho a další čtyři sympatické chlapce. Nevěřil jsem, že by to mohlo fungovat, ale ono to vyšlo. Z tohoto mého zásahu se zrodila skupina One Direction.

Sbírali úspěchy tak rychle jak jen málo kdo před nimi a stávali se slavnými.

Dnes ale má služba u tohoto mladíka končí. Je mu devatenáct let. Postarat se sám o sebe musí naučit. Stejně jako žehlit za sebe problémy. Má duše z tohoto kusu látky za chvíli odejde. Nemá cenu zabývat se smutnými věcmi, i když jich bylo mnoho. Nikdo nic nepozná. Ne navenek.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama