Kaféhrátky

8. srpna 2017 v 14:14 | Artie |  Pozadí mysli
Když jsem byla malá, zdávaly se mi sny v odstínech hnědé. Když bylo slunce příliš vysoko na obloze, světlo se odráželo od všech povrchů a nedávalo mi jinou možnost, než zavřít oči a čekat na setmění. Takhle jsem přečkala spoustu snů... Až jednou slunce zastínil nějaký velký objekt. Vyděsilo mě to, ze začátku, začala jsem přemýšlet nad všemi možnými scénáři. Ale byl to jen tvor mnohonásobně vyšší, než jsem byla já. Seděla jsem na zemi, rukama objímala kolena a mžourala na tajemnou siluetu.
Žirafa.
Stála přede mnou, nehýbala se.
Několikrát jsme se tam na tom místě ještě potkaly. Byla mým důvěrníkem v dobách smutků. Strávily jsme spolu dlouhé chvíle.

Mnohdy na ni vzpomínám.

 

23.00

24. června 2017 v 23:00 | Artie |  Pozadí mysli
Stejně jako já na Tebe.

22.59

24. června 2017 v 22:59 | Artie |  Pozadí mysli
Ale potom si uvědomím, že tam někde jsi.
Sedíš opřený o zeď, stejně jako já, a hlavou se Ti honí úplně ty samé myšlenky...
Že tam někde jsi a dáváš na mě pozor.
 


22.58

24. června 2017 v 22:58 | Artie |  Pozadí mysli
Když nejsi se mnou, mívám takové nutkání...
Nutkání přestat existovat.

Harmonie ducha

23. května 2017 v 11:53 | Artie
Je to jako bych znova prožívala ten začátek.
Začátek všeho, začátek bytí.
Znovuzrození, otevření dvířek klece, první polibek.

Dovoluji si brouzdat ve vzpomínkách, nechat vodu času pomalu proudit a usmívat se krásným okamžikům a ty špatné zašlapávat do zeminy sebe, jen ať vrostou, ale ať nevyplouvají.

Je to harmonie. Hlavní melodii má klavír s klasickou kytarou. Zpívají, hrají si, dovolují mi tančit. Poté přijdou smyčce - čela s violami, doplní je klarinety. Důležité momenty podtrhne činel, zahraný měkčenými paličkami.

Topím se v hudbě, topím se v životě, topím se v lásce.




Kam dál