Harmonie ducha

Včera v 11:53 | Artie
Je to jako bych znova prožívala ten začátek.
Začátek všeho, začátek bytí.
Znovuzrození, otevření dvířek klece, první polibek.

Dovoluji si brouzdat ve vzpomínkách, nechat vodu času pomalu proudit a usmívat se krásným okamžikům a ty špatné zašlapávat do zeminy sebe, jen ať vrostou, ale ať nevyplouvají.

Je to harmonie. Hlavní melodii má klavír s klasickou kytarou. Zpívají, hrají si, dovolují mi tančit. Poté přijdou smyčce - čela s violami, doplní je klarinety. Důležité momenty podtrhne činel, zahraný měkčenými paličkami.

Topím se v hudbě, topím se v životě, topím se v lásce.



 

...můžeme žít

Mno.

Přicházím se sluncem! Posilněna (nebo snad posliněna?) nektarem lučního kvítí, zneuctěna kilometry slov, která se nesluší říkat na veřejnosti (protože valná většina z nich je latinsky).

A jsem zde.

Dívám se tak z okna a vidím takovou radost ze života! Na tom plácku městské zeleně ještě neposekali trávu, spousta bílých hlav pampelišek s každým závanem větru přichází o své šediny, ale přibývá jim naděje na další generaci. Ptáci se v tomhle kraji odnaučili létat. Chodí pěšky, před lidmi utíkají po zemi a vysokou travou skáčou jako lesní zvěř v obilí. A ta spousta bezobratlého života v ovzduší!
Až mě to děsí.

Stále si na to zvykám. Dnes se mi například zdálo o hodině matematiky a ráno jsem se probudila s pocitem, že z něčeho píšem a já se nestihla naučit.
Je to nové.
Ale o nic méně krásné!

(Zastavím se znova! Jen co vyřeším problém s připojením počítače do sítě (Hah, vymoženosti techniky? Wifi? Kdo to kdy viděl? Můj notebook má asi alergii nebo co.) a nějak ho zrychlím (je možné, aby počítaž zestárl o dva roky tím, že ho tři týdny nepustím?))

Mějte se famfárově, jdu se radovat ze života.

0.11

8. května 2017 v 18:13 | Artie |  Útržky

Slunce zašlo za mraky.
Usmíváš se,
a já taky

 


0.10

29. dubna 2017 v 21:38 | Artie |  Útržky
Slzy jsou perly noci.

0.09

17. dubna 2017 v 2:39 | Artie |  Útržky
Utopena v jejích očích.
Co hledám?

Smysl života ... či sama sebe?

Kam dál